Trvalé vzpomínky v mnoha pěvcích sboru zanechalo natočení několika skladeb ze sborového
repertoáru. Studený kostel v Telnici nedaleko Brna zanechal na některých z nás následky
v podobě nepříjemného léčení nejrůznějších nemocí. Nápor na hlasivky byl opravdu značný.
Již po osmé hodině ranní jsme se začali rozezpívávat a kolem deváté jsme se pustili do
první písně. To již stihli dojet i někteří opozdilci, kteří marně honili po autobusovém
nádraží v Brně ujíždějící autobus. První kousky se natáčely několikrát. Nejprve bylo
potřeba odladit aparaturu a následně i drobné nedostatky ve zpěvu. S blížícím se polednem
stoupala nejistota, zda se nám vůbec podaří vše zdárně dokončit ještě v týž den (po 3
hodinách jsme měli nahráno sotva třetinu).
Polední občerstvení a zahřátí v teplejších místnostech nám dodalo novou energii a vše
šlo téměř samo. Ostatně bylo to zapotřebí, neboť hlasivky již mnohým (zejména sólistům)
pomalu ale jistě "dodělávaly". Celé dílo bylo úspěšně dokončeno přibližně kolem třetí
odpoledne.
Po odjezdu vyčerpaných a promrzlých zpěváků přišla ke slovu dokončovací práce. Bylo
třeba poslechnout všechny natočené varianty, vybrat nejlepší, popř. střihem nakombinovat,
přidat nějaký ten efekt a vypálit první CD. Originál je na světě a teď již zbylo jen v
následujích dnech dodělat obal, vytisknout, pořídit kopie CD originálu a připravit na
uvedení v den celoškolní slavnosti 18.ledna 2002).
Celé natáčení přineslo všem obrovskou zkušenost. Téměř všichni si poprvé naostro vyzkoušeli,
jak takové natáčení vypadá, co obnáší a jak i sebemenší zašeptnutí ovlivní celou skladbu.
Vydržet u každé skladby na začátku i na konci cca 5 sekund téměř bez hnutí bylo zpočátku
velice obtížné. Nejednou se stalo, že byla některá píseň točena dvakrát kvůli zakašlání,
zašustění bundy či jinému hluku. Každá akce i vystoupení přináší řadu nových poznatků a
zkušeností. O tomto prvním natáčení školního pěveckého sboru to platí 100%.
|